A znovu Kounovské řady

Byl první jarní den a bylo krásně. Jeli jsme tam zas a rozhodně ne naposledy. Příště obejdeme všechny řady velmi velmi pomalu a zkusíme v malém opukovém lomu najít zkameněliny (domorodci nám prozradili, kde se hledá nejlíp... jo!).

Kounovské kamenné řady

Zajeli jsme si v neděli odpoledne do Kounova. Bylo zasněžené jaro, jako od cukráře. Kraj pocukrovaný a navátý sníh vypadal jako z bílků - lesní mravenci by mohli svištět na lyžích ze závějí a připadat si jako v Alpách - sněhové duny, převisy a modrá obloha. Bylo krásně!
Kdysi dávno žili nahoře nad Kounovem na "stolovém" kopci, na Rovinách, lidé. Teď je tam les. Po lidech zbyly dlouhé řady kamenů, směrované od severu k jihu - patnáct řad, přes dva tisíce kamenů... Možná pravěká observatoř, možná kultovní místo...
Sníh jiskřil, les voněl jarem a všude byl klid.
Je to kultovní místo, teď už určitě ano.
Pojedeme tam ještě jednou, brzy, až nebude sníh a než bude tráva.
***
Co praví teta Wiki o Kounovských kamenných řadách