Šla jsem domů z práce poměrně pozdě, nesla jsem si ingredience na segedínský guláš. Doma jsem si oblékla veselou mikinu a chundelatý ponožky, učesala si culík tak vysoko, aby mě hladil po krku, udělala si kávu skvělou voňavou, pustila si Rádio1 a vařila jsem. Večer jsem pozvala na návštěvu kapitána Morgana a dali jsme si pár kapitol z knihy a film.
Byla jsem offline a moc jsem si to užila.
Ano, jistě, můžu být offline klidně denně a užít si to úplně stejně. Dělám to, často, dokonce bych řekla, že jsem na to dost dobrá.
To máte tak: On totiž každý den je něčím výjimečný. Můžete si udělat dobře proto, že jste offline, že bylo venku pěkně, že se vám něco povedlo, že se vám něco nepovedlo... Můžete si hrát na důvody. Můžete si dokonce udělat dobře při práci. Ale nesmíte to odfláknout, to musíte mít vychytaný, protože čokoládový dort sám o sobě náladu vyrobit neumí, když chybí vaše vůle mít se zkrátka dobře. Makejte na tom ;-)
2 komentáře:
Rozpolcená osobnost:
V tomto já s sebou možná tak trochu vnitřně bojuji. Pokud jsem off-line, tak si užívám den a v klidu relaxuji. Na druhou stranu jsem ale nedočkavý, netrpělivý a rozrušený z faktu, kolik věcí mi uniká, když jsem odpojen. Druhá varianta převládá, nevím, dlouho bych asi bez připojení už nevydržel. Nechci mluvit o závislosti, jen mám nějaké závazky díky kterým musím být on-line. Nemám rád pozdní a dodatečné řešení. Bývaly časy, kdy jsem bez problémů vydržel tak 14+-3 dní, to jsem ale neměl tolik práce.
Ale jo, tomu rozumim. Mně občas večer chybí přátelé, které na netu mám :-) Práce už míň... Kdybych měla něco důležitého, určitě by mi připojení chybělo. Tentokrát to tak nebylo a tak jsem si užívala, že fakt pracovat nemůžu a nemůžu a prostě nemůžu.
Okomentovat