sobota 10. dubna 2010

Tak a dost! Konec lenosti, dám se do klubu.

Fakt mě to dopálilo.
Šimona Pánka jsem znala na vejšce a už tehdy měl mou úctu a přátelství, i když si mě nemůže pamatovat (asi).
Když startoval Člověk v tísni, měl také od počátku mou úctu a přátelství. Jednu dobu jsem byla členkou klubu přátel.
No. A pak se dozvím, že Paňák Rád straší ředitele škol, aby nedovolili na školách studentské volby. Mohlo by k tomu být mrtě komentářů, nechám je tisku. Ale vzkypěla jsem. A tak díky Paňákovi jsem učinila to, co jsem už pár let plánovala obnovit: přihlásila jsem se znovu do Klubu přátel Člověka v tísni. Zároveň vyhlašuji otevřené nepřátelství Paňákovi. Howgh :-)

Žádné komentáře: