Konečně moje chipsy!

Dnes je pamětihodný den. Dnes je den, na který jsem čekala celých 20 let (od své první návštěvy Británie) a nejméně jednou týdně jsem ho vyhlížela.
Dnes ráno jsem si šla koupit svůj oblíbený salám "cibulák". Bylo to drama, neboť na polici nad pultem, úplně nahoře, měli neznámý sáček s chipsy. Hleděla jsem na něj upřeně při čekání ve frontě a naděje ve mně rostla. Pak jsem položila onu zásadní otázku: "Prosím vás, ty brambůrky v zeleném pytlíku - jakou mají příchuť?" A paní prodavačka TO řekla. Ona zachovala stoický klid a pravila: "Ty jsou s vinným octem."
!!!
Už 20 let po obchodech hledám brambůrky s vinným octem... Dokonce jsem asi před sedmi lety psala do Choustníka do Bohemia Chips. Trvalo to, ale dnes to přišlo, dnes to konečně přišlo.
A nemyslete, že nějak přeháním, nebo co.
U nás v práci nikomu nechutnají...
Do Bohemia Chips jsem už samozřejmě psala, sluší se poděkovat.
:-)

Světový den mytí rukou

Dnes slavíme Světový den mytí rukou. Ale ne jen tak ledajaký, je to dokonce Světový den mytí rukou MÝDLEM!
Podívejte, co o tom píší na ČT24.

A klikněte si na obrázek :-)

Offline

Přátelé, od minulého čtvrtka mi nešel doma internet. Koncem týdne byl kalup, tak mi to ani nepřišlo. Zato včera to byla úplná paráda. 
Šla jsem domů z práce poměrně pozdě, nesla jsem si ingredience na segedínský guláš. Doma jsem si oblékla veselou mikinu a chundelatý ponožky, učesala si culík tak vysoko, aby mě hladil po krku, udělala si kávu skvělou voňavou, pustila si Rádio1 a vařila jsem. Večer jsem pozvala na návštěvu kapitána Morgana a dali jsme si pár kapitol z knihy a film.

Byla jsem offline a moc jsem si to užila.

Ano, jistě, můžu být offline klidně denně a užít si to úplně stejně. Dělám to, často, dokonce bych řekla, že jsem na to dost dobrá. 

To máte tak: On totiž každý den je něčím výjimečný. Můžete si udělat dobře proto, že jste offline, že bylo venku pěkně, že se vám něco povedlo, že se vám něco nepovedlo... Můžete si hrát na důvody. Můžete si dokonce udělat dobře při práci. Ale nesmíte to odfláknout, to musíte mít vychytaný, protože čokoládový dort sám o sobě náladu vyrobit neumí, když chybí vaše vůle mít se zkrátka dobře. Makejte na tom ;-)

Plesová sezóna

Byla jsem o víkendu v lese.
A jak jsme tam tak chodili a dívali se a poslouchali a sbírali listy (nebo je chytali už za letu), říkala jsem si, že je to taková paráda, taková nádhera a elegance, jako by stromy měly plesovou sezónu a chlubily se, že ani jedny šaty nejsou stejné a že i držením těla patří duby k dubům a javory k javorům, a házely kolem barevné konfety.

Lloyd Cole

Další z mých nenáročných muziček z cest po Británii v roce 1998.

Hipsway

Když už tak vzpomínám na svou první osudovou Británii... Tyhle hochy jsem si tam tehdá v devětaosmdesátém v létě nahrála (a asi 40 dalších kazet) a pak jsem je poslouchala na cestách po U.K. v místních busech.  Pravda, Hipsway jsou muzika pro nenáročné, pro mě ale mají doposud význam "jejich" videa, která jsem si točila očima do hlavy z okýnek autobusů, když mi oni hráli do uší z wolkmana :-)

Bubeníci

Včera v noci jsem seděla skoro třičtvrtě hodiny na zemi v koupelně u pootevřeného okna a poslouchala bubeníky. Pršelo, totiž. A na dvoře asi kapala voda z lešení, či z neukončených okapů, nevím, ale znělo to jako několik bubeníků, kteří bříšky prstů smaží na bubíncích fest vodvázenej živej brejkbít :-)