Byla jsem před několika lety pracovně v Dánsku.Je mi jasné, že utužení vztahu s klientem může vypadat různě. Třeba jako společný výlet. Toho já si na své pozici moc neužívám, ale tenkrát jsem si to užila nadmíru, doposud to nemá konkurenci.
Výlet tehdy uspořádali klienti, prostě jsme vypadli spolu z práce a užili si společný den. Ve čtyřech: dva Dánové, můj kolega (který je taky možná víc přítel, než kolega) a já. První z těch Dánů je chlap, jakého bych si pro život přála: báječně se s ním spolupracuje, je chytrý, pečlivý a chápavý, usměvavý, vnímavý, předvídající, otevřený, mám ho upřímně ráda, velmi. Ten druhý je mlčenlivý, odtažitý, ale pokud se s někým sblíží, je to neopakovatelné a velmi silné, mám ráda takové lidi a takové vztahy, méně slov, ale přátelství a vzájemná úcta v očích. A ten můj kolega - známe se pětadvacet let a opravdu dobře.
Tak. Nakoupili jsme spolu spoustu všelijakého speciálního jídla a pití, taky víno, pivo jsme vezli my už z Česka. Naložili jsme to na loď toho Tichého muže a jeli jsme na moře. Tichý řídil a já jsem se na něj dívala a byla z jeho lodi nadšená a smáli jsme se oba samou radostí. Jeli jsme rychle a vítr fičel kolem, vlasy jsem měla mokré a svobodné, voda se tříštila a voněla mořem a já máloco miluju tolik, jako moře. Byla to nádhera, otáčeli jsme se všichni po sobě a bylo to extatické.
A pak jsme dojeli na ostrov. Byl malý a placatý, ale byly na něm moc hezké kamenné domky a dokonce i kostelík. Maják! Kamennými moly chráněné přístaviště.
Hnízdí tam několik druhů mořských ptáků, zrovna vyváděli mladé. Museli jsme každým krokem dávat pozor, abychom nešlápli na nějaké ochmýřené kulaté ptáčátko. Byly jich tam tisíce!
Moře tam bylo mělké a teplé a modrozelené a pláž s pískem a mušlemi. Nic mi nechybělo, ale vůbec a vůbec nic, naopak. Slunce, teplo tak akorát, nádherné moře, jen ostrov, volání ptáků, písek a kamení a peří, zvláštní rostliny, všude vůně moře. Báječné jídlo, skvělé víno. Voda, voda, voda.
A hlavně přátelé s očima, které se smály štěstím. Každým pohledem jsme si říkali, jak jsme spolu šťastní. Byli jsme si blízcí a vědomi si jedinečnosti těch společných chvil, žili jsme je naplno a bylo to velmi velmi intenzivní a krásné. Občas prožijete s někým za den mnohem víc, než s jiným za celé roky. Jde o to, jestli žijete totéž, jestli se druhému ukážete a co do toho společného vnesete.
Byl to úžasný den, dlouhý i krátký. Nádherný úplně moc...
V jednom kamenném domku je tam malé hezké muzeum. A můžete si tam objednat dovolenou v některém z domků! Tak jsem si ji bez zaváhání objednala, protože to opravdu chci. Dva týdny tam budu bydlet. Za 120 let. Tedy... teď už za 118!
http://wiki.worldflicks.org/hirsholmene.html
http://www.23hq.com/tag/hirsholm
Žádné komentáře:
Okomentovat