Poslední čtvrthodinu jsem strávila tím, že jsem na youtube.com hledala takovou pasáž z filmu Božský Bruce, kterou pouštíme s Danem na kurzech e-komunikace a netmoderování. Pouštěli jsme ji i teď v sobotu a já si řekla, že bych to ukázala synovi, tutově by se mu to líbilo. Nenašla jsem to a tak jsem se rozhodla, že se někde poptám, nebo si to stáhnu od Dana. A zavřela jsem youtube.
Přesně v tu chvíli, ale přesně v momentě, kdy se okno zavřelo, začala na Primě upoutávka: budou to dávat v pátek...
Můj bůh Howard stojí tam nahoře, ruce má složené na prsou, dívá se na mě, lišácky se usmívá a pokyvuje.
Howard je.
Žádné komentáře:
Okomentovat