Dnes ráno jsem začala bitvu o přežití. Je jedno proč, prostě bude drsný období. Ale nejsem žádný máslo.
V tom lehce rozloženém rozpoložení jsem v kuchyni ukrojila synovi kus chleba a namazala na něj žervé s pažitkou.
A pak to přišlo.
Olízla jsem nůž a zažila jsem extázi blaha. Svět byl krásný a mně se hlava rázem poskládala nazpátek a když jsem se podívala z okna, bylo tam fakt pěkně.
Když je ráno a není vám nejlíp a venku je (třeba) jaro a vy máte čas (stačí málo), namažte si na čerstvý chleba žervé s pažitkou. Je to dost dobrý. Hlavně pak velmi pomalu a opatrně olízněte ten nůž.
A nebo: Namažte si na chleba něco úplně jiného a hlavně... potom pomalu olízněte ten nůž.
A nebo: Chleba si vůbec nemažte, strčte nůž rovnou do žervé, sýra, marmelády, medu, nebo nutely a... pomalu... ho olízněte.
A NEBO! Do žervé s pažitkou, do sýra, marmelády, medu, nebo nutely strčte prostě prst a.... však víte.
Žádné komentáře:
Okomentovat